Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nekamenujte Rusnoka

Buďme upřímní - kdo z těch, kteří nyní zasílají jménem vlád, parlamentů, států a lidů na celém světě soustrastná prohlášení do Jihoafrické republiky, alespoň trochu "truchlilo" při zprávě, že bývalý černošský vůdce skonal? Zastavil se někdo z nich, zadumal, držel minutu ticha? Většina z nich uvažovala stejně, jako Jiří Rusnok. Kdo za stát tam poletí, že je před Vánoci, máme někde nějaký kondoleční dopis, který by se dal obšlehnout...?

Nelson Mandela představoval pro spoustu světových politiků problém. Muž s problematikou minulostí, jeho nenasytná manželka, která vydolovala z mezinárodní pomoci miliony dolarů pro svůj luxus a byla takovou Martou Gottwaldovou JAR (Mandela se s ní, naštestí, rozvedl). Muž, který se přátelil s Kaddáfím, Castrem a Arafatem, ikonami mezinárodního terorismu a diktátorství. Kdyby žili ještě Stalin s Hitlerem, jistě by se objímal i s nimi.

Kolikrát jsem zaslechl komentáře ohledně Mandely z úst novinářů píšících o zahraničí. Rusnok hadr, jk by se řeklo. Přesto na stránkách novin psali oslavné a zsvěcené komentáře o "muži míru". Prdlajs. Pro mnohé z nich to byl v soukromí jen "černej gauner".  V první polovině 90. let jsem se seznámil s několika Čechy, kteří se vrátili z emigrace, kde zložili úspěšný byznys právě v JAR. Po pádu apartheidu všechno prodali a utekli zpět do Evropy. Někteří se vrátili do vlasti. Měli strach o život a zdraví svoje i svých rodin. Z JAR utekli nejen jednotlivci, ale i velké firmy. Zpustly zde automobilky, přestala se tu jezdit formule jedna. Také jedna ze známek o zemi, kde má vicice Zdeněk Bakala a kam se uchýlil Radovan Krejčíř.

Takže nad slov Jiřího Rusnoka se nijak nepohoršuji. Někdy koncem jara 1992, končilo federální československé shromáždění. Stál jsem s bývalým místOpředsdou vlády a v té době už jen poslancem za ČSSD Valtrem Komárkem u skleněných dveří vedoucích do hlavního jednacího sálu. Pan profesor (bylo nedlouho před posledními federálními volbami) se bavil vystoupením ministra financí Václav Klause, který právě řečnil k federálním poslancům (Komárek mu říkával "naše ekonomické sluníčko"). Dali jsme se do řeči, jestli mají další volby cenu, když se stát stejně rozdělí. Valtr Komárek se usmál a povídá: "Pane kolego, ve volbách je důležité, aby se vždycky našlo aspoň sto tisíc volů, kteří vám dají hlas."

Nahrané to nemám, svědky na to taky nemám. Ale Jiřímu Rusnokovi nic nezazlívám. Byl taky upřímný, jen se to svět dozvěděl. Až budou státníci na Mandelově pohřbu truchlit a pronášet oslavné ódy, vzpomeňte si na Rusnoka a Komárka.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář