Co si nespočítal (a v čem se přepočítal) respektovaný ekonom Dlouhý?
V čem byl bláhový? Spokojil se počtem hlasů, které jen lehce překročili požadovanou normu 50 tisíc podpisů. Přestože začal jako jeden z prvních, také jako jeden z prvních skončil. Nepočítal zřejmě s tím, že chybovost podpisů bude tak veliká. Příliš důvěřoval síle peněz, které sběračům slíbil.
Ale na rozdíl od Vladimíra Franze, pro kterého sháněli podpisy dobrovolníci, kteří mu věří (zadarmo), motivem sběračů pro ekonoma Dlouhého byly peníze. Obecně nespolehlivější nástroj lidské motivace, ale měl by vědět, že studenti a další, kteří pro něho pracovali, viděli spíše konečný výdělek, než aby se zatěžovali tím, zdali se jim do archů podepisuje Karel Gott, či Napoleon Bonaparte, nebo James Bond. Na konci jejich tunelu nebylo světlo prezidentského úřadu, ale peníze, které se jim hodily. Vladimír Dlouhý se neobklopil uvědomělými nadšenci, ale brigádníky. Navíc měl hlasy přepočtené na peníze. Milion na 50 tisíc je méně, než dva miliony za sto tisíc sebraných podpisů. I tohle možná hrálo v počtu podpisů roli. Možná tu největší.
V boji o Pražský hrad se také ukázalo, že prozíraví uchazeči tušili, že jen holá padesátka na nominaci stačit nebude. Počátali s vtipálky, únavou a nedůsledností sběratelů. Nebo si alespoň pořádně přečetli prováděcí předpisy pro prezidentskou petiční nominaci, aby jim došlo, že mrtvých duší může být v desítkách tisíc kolonek hodně. Takové pochybení u člověka, který si dá na billboardy „respektovaného ekonoma“, docela překvapí. Anebo jen potvrdí skutečnost, že pouze technokratický přístup na nejvyšší politické ambice nestačí…
Poučení z krizového vývoje: Politikové jsou jako koně. Nedokážou jít rovně bez klapek na očích. Anatol France
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
