Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ledovce tají

fotografie-0047.jpgMnoho vysoko položených alpských průsmyků, dříve krytých ledovci, je nyní v létě prosto sněhu a ledovce počínají daleko níže, odkryvše svým ústupem strmou, kamenitou, těžko dostupnou zonu. Mnohá ledovcová čela, s nichž dříve mizíval sníh teprve v pozdním létě, jsou nyní obnažována daleko dříve a solidní led bývá vidět již v červenci, nebo v srpnu. Mnohé ledovcové splazy, přes něž před několika málo lety bylo lze bez obtíží přejít, jsou nyní hustě rozpukány působením sníženého tlaku ledu.

Četná alpská jezírka  zmizela vlivem zmenšeného množství sněhu, jenž táním zásoboval jezera vodou. Z četných menších ledovců nezbyly než obyčejné ledové pláty, které dočista zmizely. Ledovcová čela v posledních deseti letech ustoupila o několik desítek, někde dokonce o tři sta i více metrů. Jiné ledovce, vzniklé spojením dvou nebo více splazů, se znovu rozdělily v samostatné malé ledovce následkem ústupu jednoho každého z nich. A tak se veliké ledovce rozpadají v menší a ty pak postupně mizejí. Tímto procesem se celková zaledněná plocha neustále zmenšuje.

Jediný ledovec, jenž se dnes bez pochybností nalézá ve fázi postupné, je ledovec Breuva, splývající s Mt. Blancu do horního údolí aostského. Příčina této zřejmé anomálie je však velmi jednoduchá: řada sesutí v l. 1920 a 1921 i později úplně přikryla ledovcový splaz, takže odtávání bylo téměř úplně zabráněno, a tím byl umožněn postupný pohyb ledovce. Zajímavým zjevem je mizení jezer, jež vznikla ledovcovým přehrazením. Ústupem ledovců jezera vytékají a mizejí. Tento osud stihl roku 1927 jezero Scerscen v berninských Alpách.

Jiným zajímavým zjevem je objevování se jezer ukrytých až dosud pod ledovcovým pokryvem. Tak roku 1944 spatřilo světlo světa jezírko v bergamských Alpách ve výši přibližně 2400 m. ledovcový pokryv odtál. Příčinou všech těchto zjevů je především zmenšené množství napadlého sněhu, působené zajisté také malým zvýšením průměrné roční teploty. 

Kdyby tento vývoj pokračoval, byby by vážně ohroženy přirozené vodní zásoby, jež jsou zdrojem elektřiny.

Publikováno v Zeměpisném magazínu č. 11 - 12, 10. 4. 1946

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář