Hynek Bočan versus Martin Dejdar aneb Druhý dech versus plukovník Maděra
Olověný chléb (1953, režie J. Sequens) – Hnyek Bočan jako herec
Komentář ČSFD (Česko-Slovenská filmová databáze): Film Olověný chléb, natočený podle námětu laureátky státní ceny Aleny Bernáškové, chce ukázat dnešním dětem, jak žily v buržoasním Československu dělnické děti. Vypráví příběh jedné dětské party z pražské periferie, která pomáhala svým rodičům a sourozencům vyhrát stávku vyhlášenou na protest proti propouštění v Kodymově továrně. Parta se také účastnila slavnosti komunistické mládeže Rudých letnic, a několik jejích členů bylo raněno při srážce s četníky. Jak ve stávce, tak i při této srážce děti dokázaly, že dobře chápou boj svých otců za právo na práci a že stojí s nimi solidárně.
Parta Hic (1976, režie Hynek Bočan)
Komentář ČSFD: Energická lékařka Alice Váňová nastoupí jako závodní lékařka šachty Mír. Na radu svého bývalého kolegy doktora Kaleše se pustí do výzkumu, jehož cílem je prevence silikózy pomocí takzvané kalciové bariéry, což v praxi znamená pravidelné pití mléka. Jenže přinuťte horníky, aby veřejně pili mléko. Na první pohled nepřekonatelný problém. Ale nic není nemožné, a tak to prostě partička sedmi horníků, přezdívaná parta hic, dostane příkazem. Jenže i přes stranicky zdůvodněnou přednášku o prospěšnosti celé akce havíři statečně odolávají naléhání, aby se experimentu zúčastnili. Předseda ROH Janeček se nakonec rozhodne, že zvítězí všemi prostředky. S milými rebely se proto pustí do psychologické války... (oficiální text distributora)
Muž z Londýna (1974, režie Hynek Bočan)
Komentář FDB: Zkušený kasař Reiner, v podání Jiřího Sováka, se po letech vrací do své vlasti, ze které kdysi emigroval. Nikdy se nepřestal víceméně věnovat svému zlodějskému řemeslu a tak ani nyní nejsou jeho zájmy jiné. Přijíždí jako naprostý cizinec, který jen těžko chápe, jak se za dobu jeho nepřítomnosti změnily vztahy mezi jednotlivými lidmi. Ale i vztah lidí ke společnému majetku, penězům a vůbec společnosti jako takové. Svůj úkol vyzvednout zlatý poklad z trezoru ve vile, která je určena k demolici, nemůže zvládnout. A přitom vše tolik spěchá, demoliční parta je už připravena k práci. Právě z Reinerovy neschopnosti orientovat se v české situaci v sedmdesátých letech pramení mnoho komických situací. Zejména se projevuje vychytralost malých českých lidí, kteří se snaží obohatit na úkor společnosti, ale i na úkor jeden druhého. A tak se pomalu blíží konec jedné kasařské legendy.
Můj komentář: Několikrát jsem se pokusil film zhlédnout až do konce, ale nikdy jsem to nedokázal. Příběh o vyčůraném emigrantovi-zloději, který se střetává s realitou socialistické přítomnosti v Československu, byl snad natočen jen proto, aby Bočan odčinil své dobré filmy ze 60. let. Nebo proto, aby mohl víc točit. Jiří Sovák je ve filmu hrozný, Květa Fialová též, ale z toho scénáře se víc zahrát nedalo. I Jiří Menzel musel jako úlitbu natočit budovatelský film kdo hledá zlaté dno, ale na ten se kupodivu dodnes dá koukat, protože se budování vyhnul obloukem…
Vinobraní (1982, režie Hynek Bočan)
Komentář ČSFD: V jihomoravské vinařské vesnici počátkem 70. let žije starý muž, který se nemůže smířit s přístupem mladé generace k přírodě a zemědělství. Režisér Hynek Bočan vytvořil podle předloh Jana Kostrhuna řadu filmů většinou zasazených do jihomoravského prostředí (mimo jiné i Tvář za sklem), avšak portréty to byly značně ploché. Vztahy mezi lidmi byly často líčeny v předem odhadnutelných schématech. Hrdinou je tentokrát starý vesničan, jenž se jen těžce vyrovnává se změnami v přístupu k přírodě, vůbec k práci v zemědělství. Jedinou naději nakonec spatřuje ve vnukovi, jemuž se snaží předat své životní zkušenosti. (oficiální text distributora)
Můj komentář: Klasický socialistický „vesnický“ moudrý film – moudrost vychází z venkova. A jen tak na okraj – natočeno podle námětu spisovatele Jana Kostrhuna, v 90. letech 20. století poslance za ČSSD, v době největšího rozmachu opoziční smlouvy, kdy ČSSD vedl Miloš Zeman. Pan režisér by se mohl vedle Dejdara zříct i spolupráce s Kostrhunem…
Druhý Dech (1988, tv seriál, režie Hynek Bočan)
Komentář ČSFD:Třináctidílný seriál o chovu krav, plnění plánů s nimi spojených, a lidech, žijících úspěchy a obtížemi živočišné výroby od počátku 70. do druhé poloviny 80. let minulého století.
Můj komentář: Co se lidských postav a charakterů týká, jsou zajímavé dodnes a postava burana v podání marka Vašuta je excelentní. Jenže třináct dílů o tom, jak se staví teletník a jak vlastně nic nejde vyřešit, protože všichni jsou líní, kradou a nemakají, to je spíš kronika doby, než umění. Ne že by dnešní nekonečné telenovely byly lepší, ale ve Druhém dechu se smíchu nad naivitou komunistického ekonomického systému neubráníte. Ostatně čtenáři ČSFD si neberou servítky – jen ukázka:
· Tak tohle je daleko horší než "Žena za pultem", a to je opravdu co říct :) V žebříčku nejhorších českých seriálů jasná jednička. Stupidita sahající až k úrovni telenovel.
· Tuny výkalů,hektolitry chcánek,tuny soudruhů,hektolitry chcánek,tuny krav,tuny pionýrů,tuny hrozných hereckých výkonů,tuny příšerných hlášek+ písnička Dalibora Jandy a to vše v kravíně.To je ve zkratce příběh Druhého dechu,jestli vás zaujal dívejte,jestli ne dívejte se(abyste poznali že Žena za pultem byla jen předehra).
· Třináct případů inženýra Vydry. Raně normalizační propagandistický skvost natočený paradoxně až koncem 80. let, tedy v době postupného politického tání...že ale ještě stále fičel mráz z Kremlu a z lokálního ÚV, je při sledování tohoto seriálu dosti patrné...
· "Víte, dneska se vám žádnej mladej člověk vidlema v hnoji hrabat nebude." "Otevíráme novou výkrmnu pro prasata a s tebou se počítá jako s ředitelem. Ber tu funkci zodpovědně." "Víš, Karle, já nechci, aby se myslelo, že jsi šéfem toho teletníku jen proto, že dělám na zemědělský správě."Tyhle a stovky dalších "hlodů" vás nepochybně pobaví, scénáristova posedlost metamorfózu poživatin (výroky jako "Tak tohle je bachor. Tady se odehrávají všechny ty zázraky.", "Co nevidět zavedeme odklízečků výkalů.", "Tak bude už v tom nočníku něco?" nebo "Líbí se ti?" "Představuju si, jak strká ruku krávě do zadku.") nepochybně také, ale jinak to patří k tomu nejstrašnějšímu z české seriálové tvorby. Samý kulturní dům, tuny soudruhů, nevkusné diskopísně té doby, Josef Abrhám, na němž je vidět, jak trpí, když z existenčních důvodů musí hrát v takové s.ačce, pionýři za každým rohem, žoviální zemědělci, bodře se plácající po zádech, patetické dialogy o splnění plánu, zkrátka hnus. 0%
· Taky něco pozitivního: Pre mňa ako človeka, ktorý vyštudoval Poľnohospodársku školu a váži si ľudí, ktorí tomuto krásnemu, no ťažkému odvetviu venovali celý svoj život a niekedy na ňom nechali svoje zdravie, je tento seriál jedinečný. Pamätám si ho ako chlapec, keď ho prvýkrát vysielali, bolo to v čase nežnej revolúcie. Už vtedy ma oslovil, dokonca viac ako celá revolúcia (mal som 12). Je to seriál o reálnych problémoch socialistického poľnohospodárstva a nie je tu nič prikrášlované. Hynek Bočan sa aj tu preukázal ako šikovný režisér, ktorý má vzťah k zvierátám a ľuďom žijúcim na vidieku. I herci ako Josef Abrhám, Ivana Chýlková, Jiřina Bohdalová, Vladimír Kratina, či Veronika Žilková podali veľmi dobré výkony. No a o tom čo tu predviedol Marek Vašut je škoda sa dlhšie rozpisovať. Iba geniálny herec môže takto zahrať asi najväčšieho hulváta v histórii českého seriálu.
A čestným občanem obce Úterý už asi Martin Dejdar nebude...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
