Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mají elektronické čtečky světlou budoucnost?

pocketbook.jpg

Rozmach videomagnetofonů a následně harddiskových rekordérů znamenal nejdřív konec videopůjčoven, posléze tvrdě zasáhl prodej filmů na DVD (dnes je koupíte už za 10 korun na nádražích). Možnost nahrávat filmy přímo z televize jen na USB, či na externí disk znamená konec externích nahrávacích zařízení. Tím vším současně trpí filmový průmysl, protože dodatečné výdělky za videonosiče se propadají.

E-čtečky e-knih se dnes pohybují v cenách od necelých tří tisíc a i ty nejlepší a nejdražší jsou za pět až šest tisíc korun. Pomiňme však tentokrát technické parametry a výhody a zamysleme se, co mohou v blízké i vzdálené budoucnosti přinést pro autory, nakladatele a vůbec byznys s informacemi, které doteď nabízejí knihy.
Ač se hlavně v USA rozšiřuje nabídka i prodej e-knih, schází zásadní a kvalitní elektronická ochrana titulů. Hodně knih se prodává, ale ještě víc knih se kopíruje a šíří zdarma. Pokud si představíte, že jste autor e-knihy, budete se ptát po záruce, abyste neprodali jeden „výtisk“ a deset tisíc dalších si lidé pirátsky nezkopírovali. Hudebníci a hudební vydavatelství by mohli vyprávět.
Jeden z názorů říká, že e-knihy dají šanci začínajícím autorům, aby pronikli do povědomí. U nich lze počítat s chutí poskytnout své dílo zdarma k volnému šíření. Hlavně, aby se o nich vědělo. Řada autorů si může sehnat mecenáše a inzerenty, kteří jejich vydání zasponzorují. Na tomto principu ostatně fungují zdarma rozdávané deníky a časopisy, které jsou placené jen z inzerce – namátkou jmenujme Metro. Z mecenášských (ale také politicky pojednaných) například český 5+2 Andreje Babiše.
Což ale do budoucnosti může vést k tomu, že vedle internetových novin a časopisů přestanou existovat tištěné prodávané tituly a podobné to bude i s knihami. Psát budou buď ti, kteří se živí i jinak a psaní je baví, anebo ti, kteří si seženou peníze. Je pravda, že by se knihkupectví pročistila, tisíce vydávaných titulů jde často pár měsíců po vydání do výprodeje a do sběru.
Z hlediska vydávání knih s volnými autorskými právy jsou například pražské Městské knihovně k dispozici tituly, které lze pokládat spíše za povinnou školní literaturu, najdete tu Čapka, Nerudu a další klasiky. Zatím se jedná o pár set knih v elektronické podobě. Nelze čekat do budoucna, že by v e-půjčovně byly v rámci klasického ročního poplatku 60 Kč k dispozici nejnovější vydání bestsellerů, důležitých vědeckých publikací a dalších knih. Elektronické četní y půjčování zpřístupňuje knihy mnohem snadněji, než nutnost fyzické návštěvy knihovny.
Omezená nabídka knih, hlavně „mrtvých“ autorů a ztráta možnosti výdělku kvůli slabé elektronické ochraně může za čas poptávku po e-čtečkách výrazně zbrzdit. Protože číst jen autory staré sedmdesát a víc let nemusí vyhovovat každému. Na filmy pro pamětníky se také dívá jen vybraná skupina diváků.
basic_white_1-kopie.jpgNa druhé straně se může stát e-čtení a e-čtečky něčím mezi knihou a počítačem. Jejich předností je cena, obrovská výdrž baterie díky systému e-inkoustu (až 8000 nalistovaných stran a třeba i měsíc provozu bez nabíjení), šetrnosti pro oči, možnosti nosit s sebou potřebný archiv knih, písemností a dokumentů potřebných k práci, k přednáškám, ke studiu.
Poučení z krizového vývoje: „Náklady na pořizování knih jsou značně velké. Je při tom nutno zachovávat míru. jaký užitek přinášejí hory knih majiteli, který za celý život nepřečetl jejich obsahy? …Právě u těch největších zahalečů uvidíš kdejakou vydanou řeč a kroniku a regály zastavěné až ke stropu. A tak plody božského nadání jsou získávány jen jako pastva proti a výzdoba stěn.“
To napsal pán jménem Seneca (4. pře. n. l-65 n. l.), římský básník, filozof, dramatik a politik. Zdá se, že od jeho dob se nic nezměnilo. A moudrost jsem našel v knize tištěné, napsal ji Jiří Plachetka a jmenuje se Velký slovník citátů a přísloví.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ehm...

Semi,4. 5. 2017 18:37

Podivuhodná logická úvaha...
Autor používa film ako príklad pre budúcnosť kníh. Zanikli síce videopožičovne (analógia knižníc) a veľký podiel záujemcov sleduje filmy na čierno, ale zatiaľ teda nepozorujem, že by zanikali hollyvoodske štúdiá a filmy točili iba nadšenci vo voľnom čase. Netuším ako došiel k záveru, že by to tak malo byť s knihami.
Oveľa vhodnejší príklad je podľa mňa hudba, kde síce CDčka už kupuje málokto, ale mnohým z nás nie je ľúto zaplatiť za kvalitný obsah a hudobníci, ktorí využívajú nové kanály distribúcie, určite nemusia popri hudobnej kariére predávať párky na stanici. Nie každý je ochotný surfovať po piratbayi, hlavne ak má priamo v čítačke ponuku najnovších titulov a stačí len kliknúť a vie, že vďaka tomu jeho obľúbený autor môže napísať ďalšiu knihu. Celý fenomén youtoberov funguje iba na tomto princípe