Pro hlupáka každý hloupý. (Forrest Gump)

Muž v uniformě četníka je stejně vysoký, má obličej i rysy stejné, jako Edvard Beneš. Je možná o trochu mladší, ale není to příliš znatelné. Jeho knírek, stejně střižený, jako ten Benešův, postrádá tolik šedin, jako vousy dr. Edvarda Beneše. Kdyby na sobě neměl uniformu, ale stejný bílý letní oblek, i nablízko by měl člověk, který znal prezidenta jen z fotografií, v první okamžiky problém identifikovat, kdo je kdo.

Byla náhoda, že si při posledním velkém fotografování bývalé hlavy Československa stoupl hned vedle exprezidenta, který mu vypadl jako z oka? Měla to být poslední možnost zachytit na fotografii člověka, který měl možná sloužit jako dublér prezidenta? Pokud ano, jaký měl dvojník smysl?

Nabízí se minimálně dvě varianty. Muž, který měl Benešovu podobu, mohl jako dvojník chránit bezpečnost prezidenta už během jeho pobytu za války ve Velké Británii. Protože ani tam se nemohl Beneš cítit zcela bezpečně před agenty gestapa.

Druhá, pravděpodobnější, možnost je, že s dvojníkem se začalo uvažovat až po komunistickém puči v únoru 1948. Jsou doloženy úvahy o tajném útěku Beneše na Západ, kde se měl stát hlavou další zahraniční exilové opozice, nebo i vlády. Už existovala zkušenost, bohužel tragická, s tím, jak se nepodařil útěk ministra zahraničí Jana Masaryka. Místo na Západě skončil na dvoře Černínského paláce.

Rychlé vyhledání dvojníka a jeho zařazení do ochranky mohlo být prvním krokem k organizaci útěku Beneše do ciziny. O tom se uvažovalo, Beneš nabídku údajně odmítl. Plán na jeho exil však mohl pokračovat. Edvard Beneš byl už před únorem 1948 a hlavně po něm pod přísným dohledem Státní bezpečnosti, vědělo se o každém jeho kroku. Tady mohl dvojník sehrát důležitou roli. V okamžiku, kdy by Edvard Beneš opustil Sezimovo Ústí (kam se po únoru 1948 uchýlil natrvalo) a směřoval autem buď přímo za hranice, nebo na nějaké letiště k letadlu a pak na Západ, mohl na pár hodin, nebo i dní, dvojník procházející se parkem, či postávající u okna vily, zmást pozorovatele.

Je to teorie možná dosti bláznivá, ale když se na fotografie a podobu obou mužů, jednoho známého politika a jednoho neznámého ochránce, podobným úvahám se neubráníte. Když jsem se zeptal pana Jecha, jehož tatínek, jak se zmiňuji na začátku, v letech 1945 až 1948 jako velitel četníků v Sezimově Ústí na bezpečnost Beneše dohlížel, kdo je ten muž nápadně se podobající prezidentovi, neodpověděl. Až do té chvíle velmi sdílný pán mi řekl, že si nepřeje, abych snímek kdy někde publikoval…